Červenec 2009

Moe recenze DPP

20. července 2009 v 19:16 | NW-P |  Moje kecy...
Takže. Po dlouhé době se opět hlásím a tentokrát se článkem, který je zaměřen na mohe hodnocení DPP.


Jdu od zadní půlky ke přední (žádná písnička není špatná... v této polovině songy nemám moc rozdělené podle mé obliby, ale ve druhé ano...)

The heart I once had - O téhle písničce můžu říct jedno. Po čase mě přestala bavit, ale text je podle mě hezký
Cadence if her last breath - To je opravdu good písnička. Super melodie, tohle mě neomrzí. A ten refrém je dokonalý.
Master passion greed - Tak tady se Marco vyznamenal.
Eva - Taková pomalá písnička s krásným textem. U tohohle se dobře relaxuje a přemýšlí...
Last of the wilds - Taková chytlavá melodie... Už jen hop do Irska :-D
Bye bye beautiful - Taky good písnička, ale po čase mě tak nějak omrzela, ale za poslech stojí.
Whoever brings the night - Dá se říct, že je to good song, má zajímavý text.

A tady je druhá část:
Meadows of heaven - Strašně krásný text, nádherná melodie, ke všemu v podání Anette, dokonalost sama...
7 days to the wolwes - Mno no coment... Miluju vlky... Tahle písneň je pro mě jako stvořená...
Amaranth - Příběh a andělovi... Tohle se Tuomasovi strašně moc povedlo. Text je opravdu nádherný a píseň dohromady taktéž
Sahara - Nedá se říct, jestli mám raději Amaranth nebo Saharu, ale asi tak stejně. Sahara Má opravdu docela jiný styl melodie než ostatní písně, až teda na Last of the wilds a to se mi líbí. Každá píseň, každičké slovo je originál a nic není totožné.
The poet and the pendulum - je moje nejoblíbenější píseň z celého alba. Je v ní všechno, co bych si představovala. Jestli je to opravdu o Tuomasově smrti... Pak by to měla být strašně smutná písnička, ale ta melodie... Text mi přijde opravdu dost smutný, však hudba to změnila. Já prostě nemám co dodat...